Překližková sezóna

Autor: Jura (28.11.2012)

Upozornění na začátek, pokud obvykle lezeš venku přivázaný na laně výš než 5m nad terén pravděpodobně pro tebe budou následující řádky těžko pochopitelný.

Jelikož jsme ti sportovci, kokoti co jezdí do Krasu místo na písek, podvádí na překližce místo přemrzání na skalách a visení v háčcích a tréninková řehole už se zdála býti nekonečná, rozhodli jsme se porovnat výkonost s podobně postiženými jedinci a vyrazili na pozvání Honzy Molíka otestovat smogovou situaci v Ostravě a pozkoušet zepár boulderů na jednom ze série závodů zvaných Blokáda. Hned po vstupu nás u baru přivítala Magda z loňské Francie, kde jsme se upsali ďáblovi a vstupili na závodiště, tam na nás čekalo 15 boulderů rozdělených do 3 kategorií pohodová, středně těžká a elitní. Jako vždycky jsem přišel ke stěně mezi posledníma a než jsem se stihl rozkoukat co kde je Honza M. už nastupoval do nejtěžšího kousku ze středně těžké kategorie a posílá ho prvním pokusem, nenechám se přece zahanbit, tak to tam naperu, skočím a už křížím do topové struktury. Jako další jsme se zaměřili na nejlehčí z elitních kousků s nástupem v madle bez noh, pár krocích po řezkách a oblinkách a závěrečným skokem ze spoďáku do madla, který bylo něco kolem 5m nad žíněnkou (to abyste neřekli, že se na té překližce nemáme čeho bát). Honza M. ho po chvíli zkoušení udolá a já odcházím s Honzou Nováčkem a Romanem Hájkem pokusovat další středně těžký bouldery. Po chvilce mám všechny středně těžký přelezený na první pokus, tak se vracím k elitním záležitostem, kde udolávám jedničku a vrhám se na dvojku, kde už má Honza M. dokonalej program a padá při přidávání ruky na top...no abych to zrkátil vylezli jsme s Honzou M. jeden elitní boulder a nějaký ty lehčí, Honza N. a Roman poctivě bojovali ve středně těžké kategorii. Po závodě proběhlo losování startovních čísel v tombole, kde se mi podařilo vyhrát hlavní cenu tréninkovou desku, i když nevím jestli by malej soudek Bernarda nebyl lepší. Pak už nás čekaly jenom odborné rozpravy se známými i neznámými tvářemi nějaký ten iontový nápoj a dlouhá cesta domů...no prostě skvělej překližkové podvečer a dobrá motivace k pokračování v sebetýrání na překližce.

Jako další na řadu přichází boulderové mistrovství vesmíru v hlavním městě lezení, Brněnské MEJCUP. V pátek večer mi na dveře koleje buší Honza Molík a Roman Hájek, ubytuju je, probereme závodní strategii a jdeme to zalomit, protože zítřek bude nekonečnej. V neúprosných 6:00 řve budík nacpeme do sebe ranní podpůrné prostředky a v polohibernaci se přesunujeme na Rajče, kde všechno v 7:00 vypukne. Na Rajčeti už je slušnej kotel lidí a kvalitní maglajzovej oblak. Na závodní kartě na nás čeká 23 políček, z toho 14 lehčích boulderů na Rajčeti, 5 středně těžkých na Friťáku a 4 megakrutosti na Kotelně. Začíná 8mi hodinovej časovej limit na pokusování, toš je nejvyšší čas se do teho pustit, zatímco se kluci rozkoukávají kde že to vlastně sou, já už běžím ke stěně a na doporučení dávám první 4 bouldery na rozlez. Trochu přepálím začátek a po hodině už mám odškrtlých 10 kousků většinou na první, maximálně na druhej pokus. Na Rajčeti si nechávám jeden projekt, kterej přelezu odpoledne a jdu omrknout Friťák. Na Friťáku jsem jako doma (aby ne když tam chodím 3x týdně) a posílám hned 2 bouldery na první pokus, jeden na druhej a na ladičku v kolmým po oblinkách počkám až odejdou davy lidí a přijde ta správná podmínka. Kluci na Fritu taky solidně zadrtili, ale neznají finty jak co ojebat kterou strukturou tak jim to trvalo o chvilku déle. Po kvalitním doplnění magnezia v plicích běžíme odevzdat vyplněný průkazky na Flédu a čekáme na výsledky a hlavně na finále, mezitím na koleji trochu upravíme poměr krve a alkoholu, i když nám to sám velký tréninkový satan přísně zakazuje, ale protentokrát uděláme vyjímku...MEJCUP je přece jenom jednou za rok. Chvilu před 18hod jsou výsledky, mezi borcema jsme se umístili: já 58. s 18 přelezenými bouldery na 38 pokusů, Honza M. 91. s 16 přelezy na 28 pokusů a Roman 107. s 13 přelezy na 33 pokusů. Napřed se poleze ženský finále, kam se probojovalo 8 nejlepších bábovek. Z finále postoupily 3 nejlepší do superfinále, které se lezlo na kouli zavěšené u stropu. V superfinále vyhrála Peťa Růžičková před Nelly Kudrovou a Katarinou Fickuliakovou. Finále chlapů bylo pro diváky suprový, samý skoky a pěkný bouldery, který borce rozřadili a na superfinálovou kouli se dostal Martin Stráník, Matěj Švub a nějaký dlouhý kudrnáč, který suverénně došel k topu a pro diváky cestu i slezl (asi neumí lozit po žebříku). Dále následovala společenská událost a pokus o oddálení bolesti celého člověka za pomoci všemožných dopingových látek a poté kruté ráno boulderistovo.

Poněvadž je Ostravsko závodní kraj, bude brzo další závodní družba, pokud by se někdo chtěl přidat stačí mi napsat. Tak lezte na překližce, trénujte, jezděte na závody, nežerte bobule a večer nechlastejte. A to je asi tak vše co bych vám chtěl prozatím říct o našem překližkovým světě.

Teplu zmar, překližce zdar!

Jura

Komentáře

Jura (02.12.2012 v 21:00)
Celkem bylo na mejcup přihlášených 333 závodníků, ale někteří nedorazili, nebo neodevzdali startovní kartičky a tak bylo na výsledkovce 215 kousků. Borců co odevzdali kartičky bylo 162 a bab 53.

Kolalok a syn (02.12.2012 v 20:29)
...náš podnik potřebuje lidi všeho druhu !!! Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina...
el Biňos

P.S. Pěkně chlapíčci, pěkně. Jenom bych se zeptal, z kolika zúčastněných jste obsadili ta skvělá umístění ?

Fil (28.11.2012 v 16:51)
Já to překližkaření asi nikdy nepochopím :), ale pěkně hoši pěkně...

Jura (28.11.2012 v 16:26)
Fotky jsou od Romana Hájka.

Fotky k článku



Přidat fotky

Přidat komentář
*
*

Pole označená * je nutné vyplnit.