Středomořské radovánky

Autor: Fil (18.02.2014)

Když jsme se letos v zimě rozhodovali, kam pojedeme po zkouškách, narazili jsme na super levné letenky do Sicilského Trapani, a tak bylo rozhodnuto. Na severozápadě ostrova se nachází jedna z nejhezčích Sicilských lezeckých destinací – San Vito Lo Capo.
Poslední lednový den brzo z rána dorážíme na nám už dobře známé Frankfurtské letiště. Letos nás letí deset. Většina lidí ze severu Čech, já klasicky jako jediný Moravák.
Kolem jedné hodiny už přistáváme na Sicílii a při výstupu z letadla si uvědomujeme, že jsme právě unikli té hnusné české zimě a že nás čeká pěkných slunných deset dní. Po krátké jízdě autobusem do centra města se vrháme na nákup jídla a pro benzín do vařičů, za pár hodin nám totiž odjíždí autobus směr San Vito Lo Capo.
Při svitu čelovek se dostáváme konečně do vytouženého kempu. Ve chvíli, kdy zapíchnu poslední kolík od stanu, začíná hustě pršet. Po krátké večeři tak uleháme a doufáme, že se to přes noc vyprší. Ráno však stále jemně kape a my se tak rozhodujeme, zda vůbec jít lézt. Nakonec zvítězí lezení, a tak vyrážíme do nejbližších skal hned za kempem. Krásný, do červena zbarvený vápenec, je však po dešti zavlhlý, a tak se dá lézt jen pár linií. Odpoledne se přesouváme do převislé jeskyně, kde se dá alespoň trochu zablbnout. Večer vaříme bohatou večeři a hrajeme karty. Žádný déšť nám přeci nezkazí parádní dovolenou!
Další den ráno zjišťuji, že mi přes noc někdo z batohu odcizil celý salám. Podezírám místní kočičí gang. Po snídani jdeme podél skalnatého pobřeží na průzkum zadních sektorů. Nacházíme úžasné jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou. Lezeme po úžasných tufech a květácích. Večer se vracíme do kempu přes San Vito.
Další dny objevujeme v kempu společenskou „místnost“, kde se dá sedět a vařit. Každý večer zde probíhá nezřízené gastro a pokec s různými lezci z celé Evropy. Potkáváme tu mladého Němce, který si po škole dává rok off a už je čtyři měsíce na cestách na své malé motorce s vozíkem. Teď ho prý čeká tří měsíční trip přes celé Španělsko.
Jedno ráno k nám přichází malý chlapík (určitě místní mafiózo) a nabízí nám čerstvé ryby a olihně. Neodoláme a pár jich kupujeme. Holky k tomu ve městě kupují kotel zeleniny a večer nás tak čeká parádní sicilská bašta.
Lezení je kolem San Vita nepřeberně mnoho. Od položených technických rajbásků, přes kolmé bouldrové stěny až po převislé vytrvalostní dardy. V průběhu celého zájezdu lezeme téměř ve všech sektorech a užíváme si zdejší vápno. Daří se mi i pár těžších kousků. Největší radost mám ze dvou 7b na onsight. Jedno ukrutně převislé s klíčem u výlezu z krátkého stropu s vychytanou patičkou a druhé v kolmém, dlouhé tahy po dírkách. V každém z nich jsem jel na krev a to se cení. Projektujeme i těžší věci, a tak se v druhé půlce zájezdu daří i dvě 7c. Být v technické Pipeline o čtyři centimetry kratší, tak bych to ani nezkrokl. Vytrvalostní Mal di Schiena prověří na začátku svým bouldříkem a pak vás navede přes pozitivní chyty do hrozného kopce. Zdejší klasa je však poněkud měkká, já navíc odkojen tvrdým Krasem musím přiznat, že 7c tyto cesty opravdu nejsou. To jim však na kráse neubírá. Daří se i ostatním členům výpravy. Ondra a Sany davají své první 7b, hlavně Ondrův výkon je obdivuhodný. Všichni stojíme pod skálou a hecujeme ho. Už od první expresky je na vypadnutí, ale s naší alle a venga pomocí cvaká úspěšně řetěz. Holky se zase hecují v nepříjemném 6béčku a Mára s Honzou přelézají spousty cest v obtížnosti 6c – 7a úplně na pohodu. Mára má na některá 7áčka ale smůlu. Vždy vypadne v posledním těžším kroku.
O resday se jdeme podívat do zdejší přírodní rezervace Zingaro. Cesta vede přes sedlo ve výšce cca 400 metrů nad mořem, a tak je to pořádná makačka. Odměnou na druhé straně nám však je krásná pláž, kde si dopřáváme zaslouženého odpočinku. Pak už jen cca 15km po silnici do San Vita, nakoupit a hurá do kempu. Já si po cestě ještě odsakuji k místní kešce, kterou sice nacházím, ale nějak se mi mezitím setmělo, a tak cestou zpět ke stanům trochu bloudím.
Další den se pouštím do vážnějších pokusů v cestě The Wish 7c+. Po úvodních šesti metrech lehkého lezení přichází klíč cesty. Tři kroky po dírkách zakončené dynamickým poskokem do madýlka. Pak už jen dvacet metrů vytrvalostního lezení po pozitivních chytech. Cesta je však nad mé síly. Bohužel ji tu nechávám nepřelezenou. Jestli se sem někdy vrátím, tak určitě kvůli Přání.
Jeden den zasvěcujeme také prý nejhezčímu sektoru Crown of Aragon. Jdeme podle rady jednoho Němce, který nám však cestu k sektoru popsal zcela špatně, a tak se prodíráme hustým křovím, přelézáme ploty a nakonec stoupáme do prudkého kopce, abychom pak stejně zjistili, že nejsme tam, kde jsme být chtěli, ale že jsme našli sektor Ztracený svět. Jeskyně se nachází nahoře na kopci a je odtud krásný výhled na moře. Leze se tu po neskutečně obrovských krápnících a lustrech. Trochu se bojíme, aby to celé nespadlo. Odpoledne pak pokračujeme dále v průzkumu a po půl hodince konečně nacházíme Korunu Aragonu. Skála je to opravdu úžasná. Převislé dardy s tufíky kam jen oko dohlédne. Od rána s námi cestuje zatoulaná koza. Ve svačinové pauze nás nenapadá nic lepšího, než ji podojit. Ondra se ujímá práce, a tak za pár minut pijeme teplé, trochu slané mléko.
Sicilský pobyt se chýlí ke konci a nám se domů moc nechce. Zničené ruce, absence kůže na prstech, celková vyndanost a prázdné tašky s jídlem však jasně oznamují adios hombre. Poslední den brzy vstáváme, balíme stany a nasedáme na autobus, který nás vyhazuje v Trapani. Zde si dáváme výborné želáto (zmrzlinu) a nakupujeme dárečky domů.
Za pár hodin nás už zase pohltí středoevropská zima. Teď už jen přetrpět těch šest hodin do Prahy a bude zase dobře.
Jestli váháte, zda se na Sicílii za lezením vydat, tak vůbec nepřemýšlejte a leťte. Lezení je tam úžasné, a jak řekl Jonas (mladý německý cestovatel): „je toho tady na několik životů.“

Hore zdar
Fil

Komentáře

Maggie | MAIL (24.03.2016 v 13:54)
ahoj, prosím Tě o radu:-)
chystáme se do San Vito Lo Capo - hledám UBYTOVÁNÍ.
spali jste v kempu El Bahira? prosím, vzpomeneš si, kolik chtěli za ubytování za 1 os. / 1 noc?
díky
Maggie

Fil (18.02.2014 v 18:23)
fotky: http://www.stanislavmitac.com/cs/galerie/volna/vypravy/lezeni-san-vito.html

Fotky k článku


Přidat fotky

Přidat komentář
*
*

Pole označená * je nutné vyplnit.